Pro bíločerného raubíře Rockyho jsem hledali domov dlouho. Vzhledem k jeho povaze bylo nutné vybrat osvojitele tolerantní, bez malých dětí a s velkou zahradou. Povedlo se.
Toto píše o kocourovi osvojitelka:
„Plním slib a posílám pár fotek toho našeho raubíře 🙂 Příště Vám ho ještě vyfotím s našimi hafany.. i když ti z něj mají trochu respekt, protože nikdy neví, kdy se odněkud vyřítí a vrhne se na ně 🙂 Jinak je úplně bezproblémový, ale měla jste naprostou pravdu, že to není kočka „na doma“. Vůbec si ho neumím představit, že by byl zavřený v bytě! Od Vás jsme si ho přivezli ve čtvrtek.. přes noc byl zavřený ve sklepě a přes den jsme mu nechávali otevřené dveře a mohl do chodby. Takhle to vydržel asi týden.. hrál si, byl v pohodě.. Ale po týdnu nás z ničeho nic začal napadat, nechtěl k nám jít, měl rozšířené zorničky.. prostě úplně jiná kočka! Po poradě s veterinářem jsme se rozhodli, že ho pustíme ven… I když se nám to zdálo brzy.. Když ucítil volnost, tak se hned rozeběhl a už jsme ho neviděli… naštěstí máme kvůli psům poměrně pevný plot, takže zůstal na zahradě.. Sedli jsme si do pergoly a čekali, jestli se objeví.. asi za půl hodiny k nám na zavolání normálně přišel, nechal se hladit.. a od té doby je klid. Běhá si po zahradě, v garáži, ve sklepě.. ale za plot se moc nepouští, což jsme samozřejmě rádi. Když jsme na zahradě, tak je pořád s námi a snaží se „pomáhat“ 🙂 O víkendu jsme se synem hráli badminton a on nám aportoval košíčky :)) Asi si myslel, že jsou to ptáci 🙂 V tomhle směru je s ním hrozná legrace.. hodíme aport psovi a na druhou stranu hračku kocourovi a běží oba :))“
Související odkazy: