V červenci přijela z Prady do chrásteckého depozita dvě roztomilá asi měsíční koťata. Kolegyně Magda jim dala jména Uriáš a Uršulka.

Obě koťata si hned jako vždy adoptoval Bandy. Začala naše každoroční přetahovaná o to, kdo a jak se bude o mimina starat. Péči o koťátka zvládá Bandy kromě krmení z láhve už bravurně sám. Koťata masíruje, myje, hlídá, zahřívá… prostě otec na rodičovské.

Problém se objevil téměř okamžitě po příjezdu. Černá kočička jedla jen maličko, špatně přibývala na váze, pak se objevila teplota a charakteristické vřídky v tlamce. Dostala naordinována antibiotika a psí péči a začala se lepšit. Jen na tom byla lépe, calicivirózu dostal bílomourek Uriášek. Ten ale na rozdíl od své drobné sestřičky Ušinky od začátku nejedl, ale cpal se, takže na počátku nemoci měl o 150g více než sestra. Asi proto měla nemoc lehký průběh. Jen jsme si oddychli, že je vše za námi, dali jsme si repete…. Oba dostali silnější antibiotika a podporu imunity a v půlce srpna jsme mohli říci, že je vše za námi.
Od té doby mrňata řádí jak černá ruka. Uršulka je akční, hbitá, vynalézavá, hravá a nebojácná. Uriášek je takový rozumbrada a tak trochu hrom do police. Zatímco si Uši nejraději hraje s myškami a škádlítky, Uri nejraději jí a spí. Oba jsou neskutečně mazliví a přátelští vůči lidem, ostatním kočkám i psům.

Oba budou spokojení v bytě, oba jsou čistotní, jedí všechno.
Teď jim je kolem deseti týdnů, tak budou koncem září vyhlížet nové domovy.

Související odkazy:

• Uriáš a Uršula – fotografie z depozita